O sýrech a tak vůbec.

V pátek jsem v nějakém médiu zaznamenal informaci, že se v České republice spotřebuje nejvíce sýrů v Evropě. Samozřejmě víme, že tavené sýry jsou vrcholně nezdravé pro množství soli ve výrobku a také pro nedobré účinky solí tavících, s jejichž pomocí se sýry vyrábějí. Přesto ale prodeje tavených sýrů stoupají. Co je příčinou? Nevím. Snad jsou sýry populární pro snadnou a rychlou přípravu pokrmu, možná v nás ještě doznívají reklamy z předrevolučních časů. „Jezte sýry, jsou zdravé.“ Snad v každém výkladu samoobsluhy nebo koloniálu se tehdy skvěl plakát s vyobrazeným mlékem ve skleněné láhvi, se sýry tvrdými i tavenými, s jogurty ve skleničce, dokonce mnohdy i s kravskou hlavou, nebo s celou českou stračenou. A reklamní texty? Nikdy nezklamaly. Pijte mléko, je zdravé, jezte sýry, jsou zdravé, jezte jogurty, jsou zdravé. Prostě spousta tvůrčí invence.  V té době ale minimálně mléko a jogurt opravdu zdravými byly. Ale vrátím se k sýrům. Když jsem byl malý, miloval jsem sýry Madetka, Sýr s liškou (a vránou) a také smetanový sýr se šunkou a zeleninou. Když se podívám na dnešní sýry, je to bída, moc mi jich už nechutná. Snad žádný ze sýrů, které se na trhu udržely od tehdy až po dnešek, už dávno nepřipomíná bělostný smetanový sýr z mého dětství, sýr s liškou se vytratil docela a skutečně smetanový sýr už také v regále obchodu nepotkáte. Složení sýrů se už dost dlouhou dobu podobá nevábné chemické sloučenině. Co počít, pokud chce člověk jíst opravdu kvalitní a zdravé sýry? Nic. Prostě je nejíst, nebo jen minimálně. Ale abych nebyl až takovým skeptikem, není všechno jen černé. Přece jen lze najít perly, ovšem převážně v tvrdých a zrajících sýrech. Klíčem je obyčejně značka klasa.

Ve stejný den, kdy jsem zaslechl informaci o české spotřebě sýrů, zavítal jsem do samoobsluhy. Jen tak ledabyle jsem přelétl pohledem sýrový regál a pak jsem se začal smát. Vedle francouzských tavených trojhránků v kulaté krabičce „Veselá kráva“ se na mne smála stejně kulatá krabička vysoce konkurenčních trojhránků „Báječná česká kráva.“ A tady jsem podlehl povedenému reklamnímu triku a báječnou českou krávu od Madety si koupil. Ne, že bych si snad nějak zvlášť pochutnal. Spíš jsem si řekl, že by nebylo od věci, doprovodit tento text fotografií onoho sýra. Ale ještě jeden důvod, proč koupit český sýr, má smysl.  České výrobky dávají práci českým továrnám a potažmo i českým pracujícím. Klíčem proti krizi je nakupování našich domácích výrobků v českých obchodech. Supermarkety a další řetězce jsou zahraničními firmami, které povětšinou slouží v maximální míře jen jako obchodní kanály pro prodej zahraničních výrobků. Všechny zisky jsou pak odváděny do zahraničí, takže z nich naše země nemá vlastně vůbec nic. Jediným přínosem je náš pocit světovosti. Našinec tak vlastně platí růst a ekonomickou stabilitu zahraničních výrobců a cizích zemí ze své vlastní české kapsy. Dovedu si představit smysluplnější nakládání s vlastními finančními prostředky. A stejně tak mám jinou představu o kvalitě potravin. Mnozí chtějí jen hodně vydělat a o kvalitu jim příliš neběží. Někteří ale dávají navíc dobrou chuť potravin a také kvalitu. Za zmínku stojí třeba Davelské uzeniny od Dolejších, nebo Hermelín ze Sedlčan zvaný Pepa. A Jogurty? Třeba Valašský nebo Bio, bílý třeba Choceňský. Klíčem je kromě značky klasa i složení výrobku. Stačí se tedy jen dívat a číst.

©Jobe 24.11.2010